Co dokáže stres
Víte, jaký je rozdíl mezi akutním a chronickým stresem? Každý z nich působí na tělo odlišně, má jiné příčiny a zanechává různé následky. Pochopení těchto rozdílů vám pomůže lépe zvládat stres a chránit své zdraví.
Podíváme se na to, jak stres ovlivňuje naše tělo a jaké mohou být jeho důsledky na naše zdraví. Vše v našem organismu je vzájemně propojené, a proto není stres jen otázkou psychiky – jeho vliv zasahuje hlavně naše zdraví.
Akutní stres
Je reakce na krátkodobé působení nějakého ohrožení. Je to přirozená, fyziologická reakce těla na stresovou situaci, tedy situaci, která ohrožuje organismus.
Obvykle tělo reaguje jednou z přednastevných reakcí "fight or flight" - což znamená, že se musí připravit na nějaký fyzický výkon, který umožní přežití. Při akutním stresu se uvolní především adrenalin, částečně i kortizol, které spolu řídí přípravu těla.
Hlavně adrenalin následně v těle spustí kaskádu, díky které může tělo utíkat, případně bojovat, a tedy přežít.
Hlavní důsledky stresu nese kardiovaskulární systém, dýchací systém, svaly, ale ovlivňuje i například pocení, funkci trávicího systému, a celkový metabolismus.
V rámci kardiovaskulárního systému dochází k přizpůsobení na větší výkon, zvedne se tepová frekvence, posílí se stahy srdce, tak aby se zlepšilo zásobení životně důležitých orgánů.
V dýchacích cestách adrenalin roztáhne samotné dýchací cesty, aby se zvýšil průtok vzduchu. Roztáhnou se zornice, aby se vnímalo více světla, zvýší se průtok krve ve svalech (utíkej nebo bojuj). Zároveň se ale zhorší prokrvení v trávicí soustavě, protože v ten moment trávit prostě tělo nepotřebuje. Změní se metabolické pochody, v akutní stresové reakci se pod vlivem hormonů rozkládají zásobní formy sacharidů tak, aby se uvolnil dostatek glukózy pro mozek. Zároveň se díky kortizolu sníží citlivost tkání na inzulin, tak, aby glukóza směřovala především k mozku.
V téhle fázi se uvolní i hormony nadledvin, které mají za úkol zadržet v těle tekutiny pro případ poranění a krvácení.
Chronický stres
Oproti akutnímu stresu to není fyziologická, normální reakce. Je to důsledek dlouhodobého působení stresového faktoru, který už ale není pro tělo hrozbou ve smyslu poškození těla. Nicméně v důsledku dlouhého působení na tělo výrazný vliv má. Částečně se uplatní mechanismy stejné jako při akutním stresu, částečně se ale změní působení hormonů: kortizol vystřídá adrenalin, který při dlouhodobém stresu přetrvává zvýšený.
Vlivem dlouhodobého působení stresového faktoru tak trvá vyšší aktivita kardiovaskulárního systému: je trochu vyšší frekvence, vyšší odpor cév na periferii, což vede k vysokému tlaku, které musí srdce vyvíjet k překonání odporu (v důsledku toho vzniká hypertenze).
Trvá horší prokrvení v trávicím systému a následkem můžou být žaludeční vředy, protože tkáň je menším prokrvením méně chráněná před působením žaludeční kyseliny.
Kortizol mimo jiné také potlačuje odpověď imunitního systému, což vede k vyšší náchylnosti k infekcím.
Při stresové reakci je samozřejmě důležité zásobení mozku glukózou, kortizol tedy musí zajistit i tohle. A dělá to tak, že začne odbourávat v těle tuky i proteiny, protože zásobní sacharidy jsou už vyčerpané. Vede to tedy nejen ke katabolismu (rozkladu) proteinů (svaly, molekuly imunitního systému atd), ale i navyšování hladiny glukózy v krvi. Vysoká hladina glukózy samozřejmě stimuluje uvolňování inzulinu ze slinivky, který má za úkol umožnit vstup glukózy do buněk tkání a udržovat hladinu glukózy v normálních hodnotách.
Pokud ale dlouhodobě působí vyšší hladiny inzulinu, tkáně těla si vůči němu sníží citlivost (vytvoří rezistenci) a tím se spustí tento cyklus: menší citlivost, víc uvolněného inzulinu k udržení normální hladiny glukózy v krvi, což vede opět k nižší citlivosti, a tak dále. V důsledku tak už tělo není schopné držet hladinu cukru v normě, postupně se i vyčerpá slinivka a sníží se množství produkovaného inzulinu. Samotný kortizol, hormon stresové reakce, pak ještě ke všemu citlivost na inzulin snižuje. Což znamená, že může vzniknout onemocnění diabetes, s dalšími důsledky pro tělo. V podstatě je tak stresová reakce především kaskádou hormonálních změn, které se při dlouhodobém působení navzájem ještě prohlubují.
Chronický stres jednoduše řečeno připravuje tělo na ohrožení, poranění, boj, který ale nikdy nenastane. Zatěžuje tím tak prakticky celé tělo: srdce, oběhový systém, svaly, tkáně, imunitní systém, slinivku, a tak dále.
Závěr
Abychom minimalizovali dopad stresu na naše zdraví, je klíčové dopřát si dostatek regenerace a odpočinku. Jen tak můžeme dlouhodobě fungovat naplno a bez negativních důsledků. Ignorováním stresu si v podstatě bereme energii na dluh – a ten nás dříve či později dožene.
Metoda TRE
Metoda TRE je efektivní nástroj, který pomáhá uvolnit nahromaděné napětí a stres. Jakmile si tuto techniku osvojíte, budete schopni uvolnit stres během pár okamžiků kdykoliv během dne.
Pokud jste ještě neslyšeli o metodě TRE ((Trauma/Tension Release Exercises), česky Cvičení pro uvolnění napětí/traumatu z těla, jedná se o soubor jednoduchých cvičení, díky kterým se v těle může spustit přirozená schopnost zbavit se stresu třesem.
Chcete se metodu TRE naučit?
Jmenuji se Bc. Petra Kleinhamplová a jsem certifikovanou instruktorkou metody TRE® (Trauma/Tension Release Exercises), česky Cvičení pro uvolnění napětí/traumatu z těla.
Celý život se zabývám nalézáním způsobů, jak optimalizovat svoje tělesné zdraví a psychickou výkonnost. Ve volném čase se kromě TRE® věnuji vzdušné akrobacii, Pole Dance a improvizovanému divadlu.
Naučím vás metodu, která vám vrátí klid a energii, a to každý den – bez námahy a s okamžitým efektem. Stres už nad vámi nebude mít moc, protože se mu budete umět účinně bránit.